Velikonoce (latinsky Pascha) hlavní svátek křesťanské církve, který slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista třetí den po jeho ukřižování. Nejstarší zaznamenaná oslava Velikonoc pochází z 2. století, i když připomínka Ježíšova zmrtvýchvstání se pravděpodobně odehrála dříve.
Velikonoce 2022
pátek 15. 4.
pondělí 18. 4. 2022
Velikonoce 2023
pátek 7. 4.
pondělí 10. 4. 2023
Jak se určuje datum Velikonoc
Velikonoce připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku.
Pokud bude první jarní úplněk v neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Dle těchto pravidel může velikonoční pondělí připadnout na den v rozmezí od 20. března do 23. dubna.
Velikonoce 2022 v detailu
- Květná neděle (Pášijová neděle) – 10. dubna 2022
Příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma - Modré pondělí – 11. dubna 2022
Je posledním masopustním pondělím - Šedivé úterý (někdy také nazýváno Žluté úterý) – 12. dubna 2022
Žlutá barva v křesťanství symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost, žárlivost a boží světlo. - Škaredá středa (sazometná, smetná či černá středa) – 13. dubna 2022
V tento den měl Jidáš údajně Ježíše zradit a prodat jej za 30 stříbrných. - Zelený čtvrtek (plačtivý čtvrtek) – 14. dubna 2022
Poslední večeře a Ježíšovo zajetí. - Velký pátek – 15. dubna 2022
Ukřižování Ježíše Krista. - Bílá sobota (svatá, světelná neděle) – 16. dubna 2022
Připomíná druhý den, kdy ležel Ježíš ve skalním hrobě poté, co byl ukřižován na vrchu Golgota a jeho mrtvé tělo bylo sundáno z kříže. - Velikonoční neděle (vigilie) – 17. dubna 2022
Začíná připomínka a oslava noci, kdy byl Kristus vkříšen. - Velikonoční pondělí (boží hod velikonoční) – 18. dubna 2022
Kristus vstal z mrtvých za svítání.
- Květná neděle (Pášijová neděle) – 10. dubna 2022
Velikonoční zajímavosti
1. Legenda o velikonočním zajíčkovi začala v Německu
Přemýšleli jste někdy, kde se vzal příběh o velikonočním zajíčkovi?
Dá se říci, že příběh o králících přinášejících vejce nedává moc logický smysl, a tak musí existovat důvod, proč děti každý rok spěchají, aby se podívaly, jaké pamlsky jim toto bájné stvoření zanechalo.
Ale stejně jako Santa Claus nemá pro Vánoce žádný křesťanský význam, velikonoční zajíček také nemá žádnou skutečnou souvislost s tímto svatým dnem.
Původ velikonočního zajíčka se datuje stovky let, počínaje předkřesťanským Německem. Zde byl zajíc považován za symbol pohanské bohyně jara a plodnosti.
Jak se křesťanství šířilo Evropou, pohanské tradice se mísily s křesťanskými svátky, kdy velikonoční zajíček snášel hnízdo barevných (dnes čokoládových) vajíček pro děti, které se o velikonoční neděli chovaly slušně.
2. Největší velikonoční vajíčko na světě váží 5000 liber
Největší velikonoční vajíčko na světě, pojmenované Vegreville Pysanka, je ve skutečnosti spíše skládačka než socha, protože je vyrobeno z 3500 kusů hliníku.
Jeho dokončení trvalo 12 000 hodin.
3. V roce 2007 se velikonoční vajíčko prodalo za 9 milionů liber Vejce Faberge
Pravděpodobně nejdražší vejce na světě bylo v roce 2007 prodáno v Christie’s v Londýně za 9 milionů liber, čímž byly překonány rekordy Faberge.
Smaltované vejce obsahuje pestrobarevného kohouta, který každou hodinu vyskočí z vejce a zamává křídly, než třikrát kývne hlavou.
Vejce vyrobil Karl Fabergé v Petrohradě v roce 1902 a je druhým největším vejcem, které kdy Fabergé vyrobil.
4. Tradice pomlázek je v českých zemích velmi stará.
Zmiňuje se o ní už ve 14. století pražský kazatel Konrád Waldhauser.
Slovo pomlázka má původ ve slově pomladit a mělo značit předání svěžesti, mládí a pružnosti děvčatům. Každé šlehnutí pomlázky znamená pro dívky jistotu, že jim po celý rok nebude chybět elán, energie, budou veselé, zdravé a pilné.
5. Každý rok se vyrobí kolem 90 milionů čokoládových zajíčků.
76% lidí mu nejprve ukousne uši, jen pouhých 5% začne nohami a 4% pak ocáskem.
